Mezi lenními statky na Frýdlantsku zaujímaly Pertoltice po celý středověk mimořádné postavení. Nebyly lénem podléhajícím frýdlantské vrchnosti, ale přímo králi. Jako korunní statek spadaly pod soud komorní, a daně a poplatky odváděly jako rytířský statek královské komoře v Praze. Písemné doklady o tom, jakým způsobem dosáhly tohoto postavení, nám chybí. Víme jen, že na přelomu 14. a 15. století se počítaly ke Zhořelecku, neboť jejich tehdejší majitelka Margareta s dcerou a krčmářem se měli zodpovídat před zhořeleckým soudem za údajnou podporu poskytovanou živlům loupícím na silnicích. Panovník je zprostil povinnosti vypovídat před soudem v Šestiměstí, což nasvědčuje tomu, že majitelé Pertoltic, páni z Tschirnhaus (Černous), podléhali královskému soudu. Situaci však komplikuje skutečnost, že na Pertoltice si dělají nárok frýdlantští Biberštejnové i grábštejnští Donínové, ale zřejmě neprávem, protože v roce 1486 král Vladislav Jagellonský nazývá bratry Fabiána a Bernharda z Tschimhaus „svými milými a věrnými", tedy leníky. Takový stav zůstal až do 17. století a právě tato nezávislost na frýdlantských pánech vynesla Pertolticím přízvisko „nevěrné". Všechno se změnilo, když v roce 1622 se stal majitelem frýdlantského panství Albrecht z Valdštejna. Tomu byly Pertoltice trnem v oku. Proto vyvinul úsilí, aby Pertoltice získal do svého panství - dělily se v tehdejší době již na Horní, Střední a Dolní. Během třicetileté války došlo k několikerému střídání majitelů. Statky upadaly a docházelo k jejich zadlužení. V letech 1662 -1665 je vykoupil hrabě Gallas a připojil ke svému frýdlantskému panství: Ačkoliv v Pertolticích bývaly tři lenní statky, lze dnes identifikovat bezpečně jen objekt čp. 194 nedaleko kostela, nazývaný od roku 1926 po tehdejším novém majiteli Renišovým statkem.
Roku 1892 byla vybudována školní budova, do které docházely děti z jednotlivých částí obce.
Průmysl v obci se nikdy nepodařilo rozvinout i když obec leží ve výhodné poloze u hlavní silnice a počet obyvatel neustále klesal, až se dostal na nynější počet obyvatel k 1.1.2002 to bylo 238 trvale hlšených obyvatel.
Obec byla do roku 1980 samostatnou obcí. V tomto roce ale došlo ke sloučení s obcí Habartice a tento stav trval do konce roku 1990, kdy od 1.1.1991 se obec znovu osamostatnila.
V padesátých letech se vybudovalo v obci veřejné osvětlení, zavedl místní rozhlas a upravilo hřiště na kopanou. V následujících desetiletích byla zřízena mateřská škola, opravena školní budova, postaveny dvě bytové jednotky, rozšířena prodejna potravin, provedly se penetrace
místních komunikací, vystavěl vodovod, postavena nová hasičská zbrojnice, opravena hřbitovní zeď, upraveny dvě bytové jednotky z nebytových prostor a další.
http://www.frydlantsko.com/data_Frydlantsko/Pertoltice/Pertoltice.html