Červen a červenec 2013

Obec Pertoltice Držitel ocenění za práci s mládeží v krajském kole
Dolní Pertoltice 59 soutěže „ Vesnice roku 2008“
+420 724 162 170
ou_pertoltice@volny.cz Držitel ocenění za podobu webových stránek
www.obecpertoltice.cz obce v krajském kole soutěže „Zlatý erb 2007“- cena veřejnosti

Obecní úřad a sbor pro občanské záležitosti přeje všem našim občanům, kteří v měsíci červnu slaví třeba svá prvá či případně již několikátá a co víc, třeba již v desetiletích vzpomínaná a slavená výročí svého narození mnoho štěstí, zdraví a perfektní pohody. Přejeme jmenovitě oslavenkyním a oslavencům:
Brejcha Jan 69 let, Severýnová Anna 69 let, Jirsák Ladislav 61 let, Plesar Antonín 61 let, Pajkrt František 56 let, Hofman Vladislav 52 let, Kadlecová Eva 49 let, Plesar Jiří 47 let, Tesař Ladislav 46 let, Lacina Martin 42 let, Mertová Pavla 36 let, Bílek Jaromír 34 let, Müller Alena 34 let, Kulmanová Dagmar 19 let, Voňková Hana 17 let, Horáčková Natalie 10 let, Valášková Růžena 10 let, Vokálková Adéla 7 let,Votrubcová Adéla 6 let, Sabinka Horáčková 5 let.

Obecní úřad a sbor pro občanské záležitosti přeje všem našim občanům, kteří v měsíci červenci slaví třeba svá prvá či případně již několikátá a co víc, třeba již v desetiletích vzpomínaná a slavená výročí svého narození mnoho štěstí, zdraví a perfektní pohody. Přejeme jmenovitě oslavenkyním a oslavencům:
Richtrová Jana 67 let, Řeháčková Milada 67 let, Novotný Vladimír 64let, Jačová Miloslava 60 let, Hofman Bedřich 58 let, Baránková Ilja 56 let Šantroch Vladimír 54 let, Viktor Podmanický 52 let, Tajbner Slavomír 49 let, Valášek Radek 43 let, Nykrýn Stanislav 42 let,Votrubcová Martina 40let, Němcová Jitka 36 let, Šnobl Martin 25 let, Mlejnková Jana 23 let, Pešková Denisa 22 let, Rysiowská Renata 19 let, Bryknerová Alžběta 14 let, Krištofiak Marek 14 let, Prousková Pavla 13 let, Votrubec Dominik 13 let a Severýnová Denisa 7 let, Kodešová Valerie 4 roky a Novotnyjová Barbara 3 roky.

Všem oslavencům ještě jednou srdečně blahopřejeme. Zároveň žádáme všechny, kteří si nepřejí zveřejňovat údaje o jejich výročí narození v této kolonce, aby dali vědět tuto skutečnost pracovníkům obecního úřadu. Pokud tak neučiníte, bude situace vyhodnocena jako udělení souhlasu s uveřejněním osobních údajů. Děkujeme.

SLOUPEK STAROSTY
O prvním víkendu v červnu 2013, nám opět příroda ukázala, kdo je tady pánem. Pravda, rozsah záplav nevypadal zpočátku tak, že by se vyrovnal roku 2012, ale překvapení je možné vždy. A to zejména s ohledem na počet rybníků, které se na našem katastru nacházejí. Panenský rybník není stále opraven od povodní v roce 2012 do dnešních dní. Letos se podle našich informací hráz podaří dokončit, včetně stavební části nové propusti - přelivu. Majitel má projekt hotov a přislíbeny i finanční prostředky. Situaci jsme řešili za pomoci našich pracovníků, z nichž jeden měl plné ruce práce s ochranou své vlastní nemovitosti. Byl též sirénou vyhlášen sraz hasičů na pytlování. Pod vlivem toho, že naše jednotka - již tradičně sloužila na likvidačních a preventivních akcích v obci Víska, přišel na výzvu sirény jeden hasič. Situace se zvládla celkem v klidu a přijatelných časech. Po celou dobu hrozby se monitoroval tok Pertoltického potoka, včetně všech rybníků v obci. Následně byl zrušen dne 5.6.2013, i poslední stupeň povodňové aktivity. Na snímku vlevo nemovitost č.e.10. V Dolních Pertolticích, která byla ohrožena nejvíce ( hrozilo zatopení sklepu, kůlny a garáže. K čemuž nakonec částečně i došlo. Po opadnutí vody zjištěny minimální škody, pouze na pozemcích. Poděkování patří všem, kteří se podíleli na práci. A to jak v obci, tak při pomoci v okolních obcích.

Hasičský záchranný sbor LK v období od 1. června do dne 5.června 2013 provedl celkem 114 ohlášených výjezdů. Podle ředitele krajských hasičů Romana Hlinovského, ale toto číslo není úplně přesné, protože při výjezdech na ohlášená místa jednotky potkávaly další události, které bylo nutné okamžitě řešit. V kraji zasahovalo celkem 66 hasičských jednotek o 378 mužích, při čemž jeden zásah ještě stále trval, a to v obci Višňová.
Hejtman kraje rozhodl, že Liberecký kraj nebude zřizovat žádné povodňové konto. Co se týče humanitární pomoci zasaženým oblastem, tak jako při povodních v roce 2010 budou věcné sbírky pořádat humanitární organizace.

ZPRÁVA O ČINNOSTI OBECNÍHO ÚŘADU za měsíc květen 2013 
 příprava podkladů pro zasedání OZ a výborů, problematika pronájmu bytových jednotek v č.p.193 a č.p.64, školení zaměstnanců oú, oprava vstupní chodby na budově obecního úřadu, opravy el.instalace – výměna světel oú,sekání ploch, zabezpečení svozu nebezpečného odpadu,
Ke dni 22.5.2013 bylo zpracováno 22 návrhů na exekuce majetku povinných – dlužníků. Z toho jeden zatím jeden není pravomocný. Nejstarší exekuce je z roku 2008 - zatím stále nevymoženo, ale dořešení se blíží.

OPĚT SE RYCHLOST NEVYPLATILA
Dne 19.5.13 před druhou hodinou odpolední, došlo k vážné dopravní nehodě na komunikaci 1/13 nedaleko naší obce. Havaroval osobní automobil polské RZ -náraz do stromu, 4 raněné osoby. Z toho dvě děti. Prvotní úkony – JSDH Frýdlant, kdy jednotka okamžitě začala provádět první před lékařskou pomoc do doby, než byly předány ZZS Frýdlant. Stav dvou raněných dětí byl natolik vážný, že musely být povolány posilové sanitní vozy a vrtulník letecké záchranné služby.
Foto hasičský sbor Frýdlant

OTÁZKY a ODPOVĚDI (vp)
1.) Doslechl jsem se, že obec neřeší pohledávky, dlužníků přibývá u všech plateb. Proč?
Také jsem se s tímto názorem setkal, paradoxně dokonce i z řad samotných dlužníků Snad to souvisí s tím, že se meziročně stále zvyšuje částka u evidovaných pohledávek. To je způsobeno tím, že jednak se počet dlužníků navyšuje – tím tedy i celková částka. Druhým vlivem je i to, že u některých dluhů nabíhá úrok z prodlení až do doby zaplacení. Mohu vás ujistit, že se pohledávky v naší obci řeší. Pravdou je, že ne všechny jsou řešitelné úspěšně. Také se již stalo, že po smrti povinného, nebylo nárok kde uplatnit. To je však ojedinělý případ. V současné době je podáno 22 návrhů na exekuci, z nichž většina již probíhá. U jedné exekuce bylo přerušeno provedení, protože povinný podal návrh na osobní bankrot. Tento návrh je však jen obstrukční, který provedení exekuce majetku pouze odsune. Na podání exekutorovi čekají dva návrhy, které se týkají dlužníků na nájemném, u soudu čeká na rozhodnutí jedna žaloba na neplacení nájmu u nebytového prostoru a jedna na neplacení nájmu za užívání bytové jednotky. Dva dluhy se připravují na podání k soudu, a to pokud dlužníci nebudou reagovat na výzvu k úhradě nedoplatku ve stanovené lhůtě – první týden v měsíci červnu. Další okruh budou tvořit pohledávky z nezaplaceného poplatku za odpady pro rok 2013. Pokládám za vhodné zmínit i to, že při posledním přezkumu hospodaření obce, bylo kontrolorem krajského úřadu konstatováno, že pohledávky jsou řešeny v souladu s předpisy, které to obecním orgánům ukládají. Přesto je jejich výše skutečně alarmující. Obecní orgány přijaly opatření, aby se již nenavyšovaly. Mimochodem proto, že jim to ukládá hned několik zákonů a předpisů, či vyhlášek.

Uplatňování pohledávek je zakotveno i v zákoně o obcích, i dalších zákonech. Na základě § 38 odst. 7 je obec povinna trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky. Obdobnou povinnost mají i organizační složky státu (ve vztahu k majetku státu), která je stanovena v § 14 odst. 5 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, podle kterého příslušná organizační složka průběžně sleduje, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky. Ze zákonné povinnosti obce trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky, nelze dovodit, že obec má nějakou konkrétní (zákonnou) lhůtu či lhůty, ve kterých má sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky. Jde zejména o to, že obec má vytvořit efektivní a přehledný systém, který jí umožní průběžně sledovat chování svých dlužníků. Půjde především o požadavek dostatečného vybavení z hlediska technického (např. vhodný informační systém splňující příslušné požadavky účetních předpisů) i personálního (počet účetních či jiných osob sledujících daný typ nehmotného majetku obce se samozřejmě bude odvíjet od velikosti příslušné obce a rozsahu jednotlivých závazkových vztahů, do kterých obec vstupuje). Plnění popisované zákonné povinnosti má svůj dopad i na zvolení vhodných organizačních opatření v dané obci (potažmo obecním úřadu), aby nedocházelo například k tomu, že některé pohledávky budou paralelně sledovány více osobami a některé zase vůbec.

Ustanovení § 38 odst. 7 obecního úřadu klade výrazný důraz na kvalitní práci rady obce ( v našem případě starosty), výborů, zastupitelstva a následně i obecního úřadu s cílem vytvoření takového mechanismu, kterým obec dostojí své povinnosti trvale sledovat, zda dlužníci včas a řádně plní své závazky vůči obci. Vše výše uvedené je v naší obci aplikováno.
Plně se ztotožňuji s tím, že ne vždy bude pro obec ekonomicky výhodné, aby některé pohledávky (zejména ty, které dosahují velmi nízkých hodnot) byly vymáhány (náklady na vymáhání pohledávky mohou být vyšší, než je hodnota vymáhané pohledávky). Na druhou stranu by však automatické "odpouštění" některých pohledávek ze strany obce mohlo mít obecně negativní vliv na platební morálku. U některých dlužníků, by mohlo být i výzvou. To vede k závěru, že přílišná benevolence u vymáhání pohledávek by zpravidla byla pro obec "kontraproduktivní".

AKTUÁLNĚ
Frýdlantská voda patří stále k nejlevnějším ( Publikováno na žádost Ing. Petra Olyšara)
Pro rok 2013 musela Frýdlantská vodárenská společnost zdražit cenu vodného. Tento krok byl nevyhnutelný pro vyrovnané hospodaření naší společnosti. Důvodů, proč cena vody vzrostla o 4,3%, tedy o 1,36 Kč za kubík, je víc. Negativní dopad mělo zdražování povrchové vody. Povodí Labe zdražilo o 12%. Rostly ceny pohonných hmot i mzdové náklady. Zásadní vliv na cenu vody ale měla její klesající spotřeba.
Náklady společnosti tvoří totiž z velké části fixní položky, které nejsou ovlivněny množstvím dodané vody. Paradoxně tak klesající spotřeba vody zdražuje její cenu. Frýdlantská vodárenská společnost udělala vše proto, aby efektivním hospodařením zabránila dramatickému růstu cen. Podařilo se nám snížit některé klíčové náklady. Na komoditní burze jsme oproti roku 2012 získali silovou elektřinu o 20 % levněji. Díky výběrovému řízení na nového dodavatele jsme pořídili levněji povinné rozbory pitné vody. Chemická laboratoř, která nám bude rozbory dělat v roce 2013, nabídla o 20 % nižší cenu. Dále jsme také využili konkurenčního boje tuzemských bank a podařilo se nám ročně ušetřit na poplatcích téměř 100 tisíc korun. Přes všechny tyto kroky jsme zdražení zabránit nedokázali.

I přes mírné zdražení patří naše voda k nejlevnějším v republice. V některých městech dokonce platí i o více jak 20 korun za kubík víc, než naši klienti. Věřím, že pokud nebude radikálně klesat spotřeba vody, tak se nám podaří tyto naše pozice udržet.
Ing. Petr Olyšar

O Z N Á M E N Í
Česká pošta – změna hodin pro veřejnost
S účinností od 1.6.2013 dochází ke změně hodin pro veřejnost pošty Habartice a tato pobočka bude pro veřejnost otevřena v rozsahu:
Po – Pá 11:30 – 16:15 hod.

Oznámení o možnosti nahlédnout do dokumentace vlivu záměru „Větrná farma Bogatynia ( Výstavba větrné elektrárny Turów -EWT Botanynia),,
Tímto zveřejňujeme informaci o možnosti nahlížet do předložené dokumentace
k záměru: rozhodnutí o environmentálních podmínkách záměru, vyjádření české strany k rozhodnutí a vyjádření starosty města Bogatynia, ze dne 7.3.2013.

Dokumentace je zájemcům k nahlédnutí v kanceláři Obecního úřadu v Pertolticích, v úředních dnech a hodinách, na adrese Dolní Pertoltice 59, 463 73 Habartice.

ZE ŽIVOTA SKANZENU
V neděli 26.5.se nachystalo při příležitosti dne otevřených podstávkových domů pečení chleba v tradiční chlebové peci. Chlebového těsta a pece se ujmuli Karel Lafant Pasník a Jiřina Lafantová.
Skanzen má otevřeno od dubna do října Pá - Ne od 9.00 do 16.00
Prohlídku prosím zajistit předem na telefonu 737056464, 723464461. Za běžných okolností je možné prohlídku zajistit cca 15min po telefonátu.
Ve skanzenu je zpřístupněno hrázděné stavení z konce 18.století - dle původního známého majitele Haslerův dům - v Dolních Pertolticích u Frýdlantu. Součástí je dobová expozice, ukázky obyčejů a řemesel. Další opravy budou pokračovat již při zpřístupněném objektu.
V polovině roku 2013 bude zpřístupněna část vesnické kovárny z roku 1893. Přístupná bude plně vybavená dílna kováře a podkováře z konce 19. století. Součástí bude ukázka práce kováře

(Foto: S.a B.Nykrýnovi, převzato z webu Lidové stavby o.s.)

POVODŇOVÉ OPRAVY na území regionu.
Konkrétně se v letošním roce podle něj dočkají zahájení povodňových rekonstrukcí u následujících akcí: silnice II/290 Frýdlant - Bílý Potok (I. etapa): tj. úsek silnice II/290 Frýdlant, pod zámkem a úsek silnice II/290 Raspenava u kostela, silnice II/592 Chrastava (I. etapa): tj. úsek silnice 592 od křižovatky se silnicí III/27247 – Andělská hora, železniční přejezd a úsek silnice II/592 Chrastava, vlakové nádraží - konec města, silnice III/03513 a III/03515 Heřmanice – Dětřichov, silnice III/0353 a III/0357 Víska - Višňová – Poustka a silnice III/27252 Vítkov, to vše za částku dosahující722 mil. Kč.

Výše uvedené akce budou financovány i státem, za 50 % podpory Ministerstva pro místní rozvoj, konkrétně částkou 360 miliónů korun. Na zbylé úseky na Frýdlantsku a Chrastavsku nejhůře poškozené povodní kraj zatím prostředky nemá, ale krajské vedení věří, že se je podaří ještě v tomto roce zajistit. Intenzívně se jedná s ministerstvy pro místní rozvoj i financí s cílem zajistit podmínky financování maximálně výhodné pro kraj a zároveň akceptovatelné pro stát. Ministři i premiér, které v této věci oslovil hejtman našeho kraje, mají pro nutnost dokončit odstraňování povodňových škod na krajských silnicích pochopení. Je stále v této věci optimista a věří, že dokáže kraj peníze získat a opravy dotáhnout do konce. V roce 2012 bylo v kraji v rámci nápravy povodňových škod a za pomoci zmíněného úvěru rekonstruováno nebo opraveno také 51 mostů. Dalších 25 mostů buď bylo již v roce 2012 rozestavěno, nebo je připraveno k realizaci v roce 2013. Stát to bude kolem 231 miliónů Kč.

Graf, vypovídající o spokojenosti obyvatel našeho regionu, s jednotlivými oblastmi života

Poděkování patří všem, kteří se podíleli na hladkém průběhu ,,Dětského dne,,. Zpráva z průběhu bude pravděpodobně v příštím vydání.

KRONIKA OBCE
Obecní úřad v Pertolticích tímto oslovuje případné zájemce o tvorbu obecní kroniky, aby se přihlásili na obecním úřadě. Jednalo by se o vedení kroniky od roku 2014, a to s možností zaučení a předání informací během roku 2013. 
Děkujeme.
V.Podmanický starosta obce

Děkuji za pozvání MASiFu, pracovníkům ochrany přírody ze všech úřadů, za pozvání na kolaudaci Dubového rybníka.
Revitalizace rybníka je důkazem, že lze peníze z dotací využít smysluplně.
Podmanický

Informace o povodních v Libereckém kraji 2013
- Na základě vzniklé povětrnostní situace došlo v Libereckém kraji (dále jen „kraj“) ve dnech 1. – 2. 
6. 2013 k nárůstu hladin řek Lužické Nisy, Smědé a Ploučnice, i malých nevýznamných toků
postupně na druhý a třetí povodňový stupeň.
- K řešení této situace se dne 2. 6. sešla v poledních hodinách Krajská povodňová komise, která
vyhodnotila situaci jako velmi vážnou, nicméně v dané chvíli neuvažovala o nutnosti vyhlášení krizového stavu.
- Na základě vyhlášení „nouzového stavu“ Vládou ČR hejtman rozhodl o svolání členů krizového
štábu kraje a vyhlášení krizového stavu na území kraje, což bylo reálně provedeno až dne 3. 6. 2013 
k 07:00 hodin, neboť kraj k času vyhlášení krizového stavu vládou (k 21:00 hod.) neměl k dispozici
přesné znění Rozhodnutí Vlády ČR, ani neznal obsah nařízených opatření! Bohužel sdělovací
prostředky informace měly, ale kraj ne. Rozhodnutí vlády bylo doručeno kraji až v ranních
hodinách dne 3. 6. 2013. 
- Na zasedání krizového štábu kraje byly stanoveny úkoly, a to především ke včlenění Krajské
povodňové komise do krizového štábu kraje, bylo předáno rozhodnutí vlády na ORP a obce s úkoly
k aktivaci orgánů krizového řízení na nižší úrovni a zajištění opatření vyhlášeného krizového stavu.
Dále bylo rozhodnuto o koordinované pomoci postiženému území.
- Situace na území kraje v té době byla taková, že v důsledku vytrvalých přívalových dešťů došlo
k vylití vody z břehů nejen nevýznamných toků, ale i Lužické Nisy na dolním toku (Chrastava, Bílý
Kostel, Chotyně, Hrádek n. Nisou, státní hranice), ale v porovnání s povodní v roce 2010 šlo pouze
o místní zaplavení. Obdobná byla situace na řece Smědá, kde došlo k vylití vody z břehů též na 
dolním toku pod Frýdlantem (obce Předlánce, Višňová a Černousy). Zde došlo k vylití vody z břehů
Smědé na velké ploše, ale díky téměř dobudovaným ochranným hrázím po povodni 2010 došlo
pouze k rozlivům toku a zatopením zahrad a sklepů, nikoliv k vyplavení domů. Na řece Ploučnici
byla situace obdobná jako na Lužické Nise, i zde byl vyhlášen 3. stupeň povodňové aktivity v úseku
od obce Stráž pod Ralskem až Mimoň. Hejtman osobně navštívil postižené území, aby se seznámil
se situací a mohl lépe koordinovat záchranné a likvidační práce. V té době bylo na území kraje
postiženo, respektive nahlášeno postižení 47 obcí a měst kde došlo ke škodám na majetku.
- V noci ze 4. na 5. 6. se povodňová situace začala stabilizovat a hladiny řek měly setrvalou nebo
mírně sestupnou tendenci. V průběhu odpoledne 5. 6. a dne 6. 6. začaly významnější poklesy hladin
na Lužické Nise a Ploučnici. Na Smědé hladina klesala pomaleji.
- V průběhu povodní dobře pracoval IZS kraje bez vážných nedostatků. Dobře pracovaly i jednotky
požární ochrany obcí a měst, které si poskytovaly vzájemnou pomoc při jednotlivých zásazích.
- Ve dnech 6. 6. až 7. 6. se naplno začaly rozbíhat i likvidační práce, někde i obnovovací práce,
které pokračovaly až do 9. 6. 2013, kdy přišly na některých místech místní přívalové deště.
- V souvislosti s těmito dešti opět došlo k nárůstu hladin řek, ale nepřekročily 2. stupeň povodňové
aktivity. Došlo však k místnímu vylití vody z břehů nevýznamných potoků a splachu zeminy z polí,
zasaženy byly především obce, kterým se předchozí povodeň vyhnula. V těchto místech se okamžitě rozjely záchranné a likvidační práce. Poté se situace stabilizovala natolik, že jsme mohli dne 12. 6. 2013 požádat vládu o zrušení „nouzového stavu“, což se stalo k 24:00 hodin dne 12. 6. 2013, ale opět písemné vyrozumění jsme, až na naši urgenci, obdrželi až 13. 6. 2013 neoficiálně cca v 11:00 hodin, oficiálně až v odpoledních hodinách. Po přívalových deštích bylo celkem postiženo už 57 obcí a měst. - Již v průběhu dne 6. 6. jsme organizovali zjišťování prvotních nákladů na záchranné a likvidační práce a cca od 10. 6. jsme organizovali zjišťování povodňových škod. Situaci poněkud komplikoval HZS LK, neboť i on začal zjišťovat na pokyn GŘ HZS škody přímo u JPO. Tím došlo k tomu, že se zjišťovaly 3 různé údaje a někteří starostové obcí často nevěděli, jaké údaje mají do kterých „výkazů“ zapracovat. Starostové byli zvyklí, že se zjišťovaly škody prvotní a následné, ale nikdy dříve se samostatně nezjišťovaly škody u JPO ze strany GŘ HZS. - Ze zjišťování nákladů a škod jsou škody v kraji celkem na území 74 obcí, které jsou vyčísleny zaokrouhleně takto – prvotní náklady na záchranné a likvidační práce cca 3,2 milionu Kč, následné škody vzniklé na území kraje cca 568,4 milionů Kč. Nedostatky: - oficiální oznámení o vyhlášení, ale i zrušení vyhlášeného krizového stavu nebylo pro kraj zajištěno souběžně s informací v médiích a kraji nebyl znám jejich obsah, - zprávy (zápisy) z ÚKŠ byly se zpožděním a byly zmatečné v tom slova smyslu, že souběžně byla zasílána rozhodnutí UPK a ÚKŠ, což doposud nikdy takto nefungovalo a nebylo jasné, proč tomu tak je, - do činnosti orgánů KŘ zasahovaly rušivě některé USU a ministerstva svými dotazy nebo požadavky, kterými řešily své problémy namísto toho, aby využily např. svá územní pracoviště apod. - enormní časový tlak na výsledky zjišťování nákladů a škod na území, někdy ještě před zrušením krizového stavu Klady: - další zkvalitnění činností a vyšší akceschopnost orgánů krizového řízení, orgánů samosprávy a reakce IZS po předchozích zkušenostech z povodní - vysoká občanská i firemní solidarita s postiženými (nabídky pomoci apod.) - reakce a připravenost závodů povodí, konkrétně v našem případě Povodí Labe, závod Jablonec a Povodí Ohře - bezchybná funkčnost systémů limnigrafů na území kraje - provedená opatření na povodí řek i jiných toků v kraji po povodni 2010 = daleko nižší postižení území i následky na infrastruktuře - materiální připravenost obcí a IZS na povodně.

Souhrnná výše škod po povodních a přívalových deštích v době vyhlášení nouzového stavu v členění dle majetku (údaje poskytnuté Ministerstvu financí ČR Libereckým krajem dne 19. 6. 2013) Druh majetku v tis. Kč Celkem Státní Krajský Obecní Podnikatelské subjekty FO PO nepodnikající 174 925 244 430 145 417 1 460 1 845 332  568 409 Finanční prostředky ze Státního fondu dopravní infrastruktury pro Liberecký kraj Dne 4. 6. 2013 obdržel Liberecký kraj od Státního fondu dopravní infrastruktury (dále jen „SFDI“) dopis, ze kterého vyplývá, že SFDI dne 3.6.2013 uvolnil 1,3 mld. Kč na odstranění povodňových škod a pověřil ministra Ing. Zbyňka Stanjuru k operativnímu rozhodování o přidělených finančních prostředcích. Přílohou tohoto dopisu je metodický pokyn pro žádost o finanční prostředky, která může být poskytnuta přímo krajem nebo příslušnou správcovskou organizací. Dne 12. 6. 2013 v souladu s výše uvedeným metodickým pokynem SFDI hejtman Libereckého kraje zažádal o poskytnutí finančních prostředků ve výši 154.540.000,- Kč z rozpočtu SFDI. V příloze byl zaslán přehled akcí na silnicích II. a III. třídy v Libereckém kraji s předpokládanými náklady, o které Liberecký kraj žádá v rámci programu SFDI. Ministr dopravy schválil žádost Libereckého kraje o poskytnutí finančních prostředků na odstranění škod po povodních na infrastruktuře silnic II. a III. třídy v celkové výši 154.540.000,- Kč. Předpokladem je spolufinancování ze strany Libereckého kraje ve výši 15 %. V roce 2013 poskytne SFDI Libereckému kraji částku ve výši maximálně 85% uhrazených nákladů. Účelem je poskytnutí neinvestiční finanční prostředky k odstranění škod vzniklých při povodních v červnu 2013, které postihly území Libereckého kraje. SFDI poskytuje finanční prostředky výlučně na povodňové škody. Liberecký kraj je povinen do jednoho měsíce po dočerpání poskytovaných finančních prostředků, avšak nejpozději do 15. 12. 2013, doložit, že na financování škod po povodních vedle finančních prostředků ze SFDI vynaložil stanovenou minimální výši vlastních (jiných) prostředků.